Na přelomu jár Hajnej pronesl: „Dyž jezdíme na bitvy, co takhle vymyslet rodokmeny nebo něco takovýho?“ Mě se to zalíbilo a…
…Robin a Imrahil kdysi přišli za Sakim esi by nejel na „dřevárnu“…SODEN 2003…dobrá bitva, zaujala…čas plynul, vedl se řeči a Kroll nabídla zimní „Larp“…stálo to za prd, ale dobrá zkušenost.
…A pak to přišlo…bitva v Krnově 2006…. Robin,Imrahil, Kroll, Saki, Milan, Hajnej, Swen jeli za trpaslíky.
Jeden z generálů chtěl vědět, kdo velí této nepočetné, rozrůzněné hordě a jak si říkají…. velitelem byl zvolen Saki a stejně rychle a spontánně vznikl název jednotky…
SEDMÁ
Je začátek roku 2008, nejsme už žádní rekruti, máme za sebou bitvy v Krnově 2006, Doksech 2007 a Krnov 2007. Rozrůstáme se a zdokonalujeme.
Užíváme modrobílý stan neaktivní skupiny Jilocasin, z níž jsou veteráni král Robin a baron Imrahil. Společnými silami probíhá realizace varkočů, přilbic, zástavy a zařízení polní kuchyně. A nyní vznikají tyto zápisy…

         Schylovalo se k další bitce již 2he v tomto cyklu. Příslušnici 7dmy roztroušeni po kraji věnující se vlastním záležitostem si dali znát a 11 oběhu před koncem léta se rozjeli do boje proti zlu. Nebylo jich mnoho... stačily pouhé 3 vozy na jejich přepravu. O přípravu ležení, stavbu stanu a ohniště se postaral předvoj čítající 5 trpaslíků (Saki, Bára, Emil, Jura, Arminius).

          Vedle nás rozbíjí své leženi jednotka Acheron. Kuba, Aleš a Martin přijeli jako druzí. Spolu s Acheronem nosíme dřevo.

         Pokus o schválení zbraní a štítů neslavil úspěch. Goblini se vytasili s dalším uplatněním pravidla o šířce štítové stěny, takže byli prokleti: …„kéž jejich rod vymře". Poslední dorazili Milhause, Dědek a Ady. Milý byl i příjezd části Kryštofovi jednotky ….

         Večer před bitvou jsme se oddali bujaré zábavě. Přítomnost krále Vojcla posílila morálku jednotky nejen prohlášením:… „ když je tady Sedma, tak mám s čím pracovat“… ale i stejným přístupem k zásobám medoviny. Poprvé se stalo, že Saki nechodil od ohně k ohni, ale všichni rasy nedbaje, přišli k nám ….

          tento víkend se taky zapíše do dějin tím, že Dědek a Milhause si vyměnili role ohledně spaní … Dědek spal všechny večery ve stanu a Milhause za stanem nebo ve voze ….

          V den bitvy upravujeme štíty .Při schvalování kostýmů nás překvapuje nelogičnost požadavku …. 2 nátepeníky i pro štítaře. Nakonec ale registrace a schvalování dopadlo. Saki, Emil, Milhi a Kuba byli uznáni za veterány

         Boj započal. Ze začátku byl opravdu drsný …. První střet bílé s temnou vyhrála temná … postupem času jsme získávali převahu válečnou tak i ohledně splněných úkolů,,,,,

         Naše jednotka se starala o obsazení a obranu osad. Při tomto úkolu čelila silnému náporu temných mocností.

         V této bitvě se ukazují přednosti nízkého vzrůstu štítařů, za kterými obratně operují kopiníci. Bára byla z tohoto důvodu velmi vyhledávaná. Dík chaotickému pohybu nepřátel měl průzkumník Milhause snadnou činnost. Karavana procházela bez potíži i bez naší přímé účasti.

         Závěrečná bitva proběhla na louce. Sedma čelila prvnímu náporu. Její úkol byl udržet pozici do příchodu posil a ubránit vlajku. Příliv nepřátel byl silný a brutalita vysoká. Přes ztrátu vlajky se nám podařilo udržet pozici. Po příchodu posil se dala armáda dobra do pohybu. Za sebou zanechávala důkaz o tom, že temná síla není schopná zvrátit svou porážku. Po několika marných pokusech přenesením boje do výchozího postavení byla totálně rozdrcena. Při reálce byly povoleny netradiční kombinace zbraní. Saki toho využívá a bere ke štítu obouruční kopí, což se jeví jako velmi schopná varianta.

         Na tento víkend jsme se stali početně silnou a dosti vybavenou jednotkou. V osmi vozech se postupně dopravilo 20 členů, dva stany, spousty výzbroje a výstroje, sud piva, dosti pecnů chleba, uzeniny a jinou krmí nepočítaje.

         Přesun materiálu do ležení probíhal mírně chaoticky. Po vytyčení valu našeho tábora se upravil prostor pro stany „uválením trávy“, vykopalo se ohniště a chladírna na 50-ti litrový sud. Stavbu stanu provázelo krčení ramen, kroucení hlav a hluchota radám Krolla… Asi po hodině zavládla nad stany zástava Sedmé.

         Registrace skupiny proběhla po předchozích problémech dík Robinovi hladce. Většina zbraní a štíty prošly taky též bez hádek…tentokrát jsme byli připraveni. Potěšení přinesl i zoufalý obličej orgů při zjištění, že tohle vybavení patří jedné trpasličí grupě.

         Na páteční odpoledne a večer dolehla předzvěst nadcházející bitvy. Radost, napětí ale i smutek, že Hajnej musí večer odjet jsme chtěli uctít zdvižením rohů a korbelů s pivem.

         S pivem, kteréž dík poškozené pípě teklo proudem tak mocným, že ani věčná žízeň trpaslíků nestačila, a pivo se roztékalo do kraje. Naštěstí zručnost kovotepců brzy slavila úspěch. Zkrocení bujného moku jsme považovali za první vyhranou bitvu na tomto poli. Tato oběť zemi však přinesla užitek…

         Naše veselí podpořil i příchod i příchod dvou trpaslíků….Kryštof, drobný necelých 150cm vysoký, poznal naše štíty z netu a svou první bitvu strávil v naší společnosti.

         Hraní, zpěv a vůně pečeně se nesli nocí a utichly až kolem čtvrté hodiny ranní.

         Na sobotní snídani se poslední dostavil Stah, v závěsu za Žabákem a Sakim, bo vydržel až do rána…, ale fusekláku bylo dost a snídaně dobrá, takže dík Trollovi se všichni krom Honzy (s alergií) odebrali na hodnocení jednotek. Dopadli jsme vcelku dobře a měli jsme fajn velení Umar, Argon,…

         Tak vzhůru do boje…první srážka na mostě nedopadla vůbec dobře. Dostali jsme nakládačku. Dál už to šlo líp…

         Sedmá dostala pozici na pravém křídle. A drželi jsme se fakt dobře, o čem svědčí i to, že skoro všichni dostali hodnost Vévody.

         Získáváme si respekt…. „Sedmááá“…už nezní jen jako náš povel k sešikování, ale i z úst ostatních jako žádost o podporu či pomoc. Za úspěch lze považovat získání zlobrů naprosto mírovou cestou. Při našem zpěvu o moudrém opeřenci se roztančili a na nějaký čas se přidali k naší armádě. Velmi dobře provedený quest „karavana“, kde byla vidět ukázková spolupráce vojů dobra posunula Trpaslíky vzhůru na žebříčku hodnocení. Další výrazné plus zaznamenala hrdinná oběť Kiela, který hrdinně vyčistil jeskyni draka Šmaka a ještě dříve než se stal obsahem jeho žaludku zpeněžil jeskynní humus. Výsledkem byla nejen finanční hotovost, ale i drakova spolupráce, když usmažil velkou tlupu skřetů.

         Svou kvalitou získáváme i nepřátele. Stejný vrkoč, štít i helmice zajišťuje snadné rozlišení a tak i stížnosti, že porušujeme pravidla brutalitou či zbraněmi, na sebe nenechaly dlouho čekat. Do nemocnice však odvezli pouze dva trpaslíky, člověka a elfa….i to o mnohém svědčí.

         Po návratu z bojiště na nás čekal vynikající guláš z rukou Krolla a pivo ze sudu…pivo zmizelo….vypil ho pravděpodobně Bořík, který jakožto nejmladší trpaslík rychle získává zkušenosti od nás starších. A tak oslava Přežití začala zármutkem bojovníků nad prázdným sudem. Žabák, Honza a Ady opustili naši řadu, ale přijela posila… Hajnej… Už cestou do ležení pochopil, že se Sedmou měla temná strana potíže. Kradmé pohledy skřetů a jejich hlášky: „Hele, to je jeden z nich….ten patří k tam těm… to toho ještě nemaj dost“, nás opravdu potěšiy.

         Večer, když Emil donutil šenkýře přenechat nám dvě vědra piva, a „skřetí plačky“ pokvílely začala pořádná trpasličí pařba. Pokus o konvertování dvou Elfek se sice nezdařil, ale za podpory piva, medoviny a zpěvu jsme jistých úspěchů dosáhli. Spánek nás zmohl kolem třetí hodiny ráno.

         Nedělní vstávání bylo podobné sobotnímu. Přesto, že se vypilo vše, nikomu nic nebylo… prostě to umíme. Po snídani opět do boje. Neděle byla akčnější než sobota… super boj u Líný Hory a vítězství. Pomoc lidem při nějakým úkole skončila nářezem, ale byla obdivuhodná… a totální vybití u Osamělý Hory, to byla chyba velení.

         Nastaly silný stížnosti na naši jednotku. Ty vyvrcholily při zátěrečce, kdy nám přímo z řady odnesli meče. Tady se ukázala duchapřítomnost Krolla, která se jich zmocnila, abychom o ně nepřišli a dokázala vyfotit „úmrtí“ Emila.

         Závěrčku jsme vyhráli. Jestli to takhle dopadne i příště, budou nám brzy chybět skřeti na hraní…

         …a Sedmá svolala sněm. Dvoutisící devatý cyklus 42 oběhů před začátkem jara se sešli v hojném počtu v malé sluji rodičů Emilia a Milhause.

         Stoly se prohýbaly jídlem, medovina tekla proudem. Jak by také ne, ten den se připomnělo narození jednoho z nich. Účastníky tohoto sněmu nebyli jen Emil, Milhause, Bára, Kroll, Robin, Bořík, Dědek, Ady, Žabák, Imrahil a Saki, co by staří ostřílení veteráni Sedmy, ale i Trpaslík Arminius a Elfky Katka a Zuzka, jež by se rádi stali členy této skupiny. Dále zde byli Provázek, Vojta, Majka, Gy a Ondra přátelé Sedmy.

         Projednalo se dost věcí. Budou se šít další varkoče, dodělávat vybavení polního ležení, úprava výstroje a výzbroje stávajících bojovníků a jejich zaúkolování do chodu grupy. Ujasnilo se taky do jakých bojů se zapojíme. V neposlední řadě se projednávalo zdokonalování a úprava naší …….., o což se stará Provázek.

         Ještě mnoha strastím a času je třeba se postavit, aby tato jednotka byla dle svých představ. Jak je ale vidno z těchto listů, snažíme se.

         Po projednání věcí důležitých jsme se oddali bujarému veselí. Pělo a hrálo se až do usnutí…

         Druhý den se pět členů Sedmé střetlo se třemi bojovníky ve spřáteleném klání. Pouze jediný z těchto bojovníků zaznamenal úspěch v boji bijce proti bijci a sám se přiznal, že podcenil výhody štítu.

          ...byla to hraniční oblast dvou územních celků jednoho království. Žijí zde všechny rasy a národy. Nemají mezi sebou zrovna vřelé sousedské vztahy, spíše se navzájem vyhýbají a chladně přehlížejí. Tento křehký klid je občas prolomen. Zahoří část lesa,zavalí se důl,zkazí se voda ve studnách,pomře dobytek nebo vzplane pole...pomstychtiví se nechají uchlácholit jen zřídka. Dojde na zbraně a smutek zaplaví osady a vísky.

          Ne vždy si všichni příslušníci Sedmé mohou dovolit opustit své povinnosti, či jim jiné okolnosti žití nedovolí účastnit se společných akcí. Někdy musejí s lítostí odříct,někdy jsou na poslední chvíli odvoláni - třeba jako Hajnej,Ady ,Dědek...nebo nejsou k sehnání vůbec,což je případ Jury...a tak se na pomoc vypravila jednotka čítající devět bojovníků.

          Večer před bitvou se část grupy sešla u Milhause a Emilia k posledním přípravám. Při hodování, popíjení vína a veselého povídání se opravovaly zbraně, upravovala výstroj a zaplétali vousy.Brzo ráno vyrazily dva vozy ku hranici. Během dvou hodin dorazila i posila v podobě krále Robina.

          Nešlo vůbec o vyhlášenou válku,ale spíš o tvrdší výměnu názorů. O upřesnění hranic mezi temnými a světlými obyvateli tohoto území. A jak už to bývá,slovo podpořené šavlí či sekyrou má větší váhu.

          Vojcl,generál bílé strany,byl potěšen účastí Sedmé a pověřil nás držením středu linie. Milhause a Žabák se osvědčili jako zvědové. Předmětem sporu byly tři vesnice, o kterých se rozhodovalo mezi šedesáti bijci... Ze začátku měla temná strana navrch. Jejich dlouhé zbraně, šípy a krvežíznivost nadělali v řadách světlé paseku. Neúspěch však sjednotil stranu dobra a síly se vyrovnaly. Sedmá dostala i samostatný úkol - bránit jednu z osad. Obrana byla dokonalá. Postavili jsme se i vlastním řadám. Jejich překvapení bylo okouzlující.

          Křest ohněm zde zažil i nováček v Sedmé, Elfka Freya, která prvně bojovala po boku Bařenky, Emilia, Milhause, Žabáka, Robina, Arminia, Swena a Sakiho. Určitě nelitovala a její slova "...neměnila bych..." potěšila každého příslušníka Sedmé, který je slyšel. V závěrečné bitvě praskali meče skřetů o štíty trpasličí a zplozenci temna byli zahnáni zpět do svých brlohů. Jejich porážka se slavila až do kuropění.

          Přesto, že se Sedmá zapojila do mnoha bitev, se zde prvně setkala s cepy. Tato zbraň je opravdu nevyzpytatelná. A dlouhé kopí v Emíliových rukách mělo též svou platnost.

          K této bitvě nutno dodat, že i přes velké zpoždění začátku akce dík kocovině orgů, to byla bitva povedená. Jednoduchost a jasnost qvestů, systém oživování a volba lokality zaručila svižnost dění. Bezpočet tvrdých ran dopadlo nejen na naše helmice a rány byly přijímány bez řečí na obou stranách. Odnesli jsme si mnoho šrámů a modřin, ale kromě vymknutého Robinova kotníku a kolena jednoho ze skřetů, se vše obešlo bez větších obtíží.

         Dvoutisící devátý cyklus přinesl krizi do všech království … doba byla opravdu nejistá … zněly válečné rohy a bubny … to panovníci svolávali své věrné do války...

         Každé válečné pozdvižení je drahá záležitost a nikdo neví, zda kořist pokryje náklady i odhadem. Příprava tohoto tažení si vyžádala velké množství zlata. Jak by také ne, 10 litrů guláše, 10 pecnů chleba, 5 kilo uzenin, 1 sud piva, 19 džbánů medoviny a různé jiné zásoby mely nasytit žaludky této grupy. Tentokrát čítala 20 bojovníků a 3 nebojující členy.

         Sedmero vozů bylo naloženo vším, co bylo třeba … Dva stany, kůly a vybavení k nim, polní kuchyně, lavice, 80 mechu vody, pily, sekery, lopaty, palice + osobní věci každého... zkrátka vše potřebné.

         23 oběhů před začátkem léta bylo zaveleno k přesunu a tak i Sedmá vyrazila do Doks, kde pod velením Trpasličího vládce UMARA měla bojovat a hynout pro slávu pajzlí říše a ve jménu zlata a dobra.

         Snad jasnozřivé nebe litovalo následujících ztrát, snad bohové plakali nad svými dětmi … z těžkých mraků se snášely provazce vody a znepříjemňovaly stavbu ležení. I přes tuto zkoušku byly vztyčeny dva stany Sedmé a jeden stan Erebornu, spřízněné trpasličí skupiny. Dřevo bylo nanošeno a připraveno, kotel usazen nad ohništěm, lavice rozestavěny, sudy naraženy, medovina otevřena … Modrobílý stan Jilocasinu dostal novou lampu, háky, závěsy na zavazadla a držák zbraní … Oheň byl zapálen a v ležení poprvé zazněla bojová píseň SEDMÉ, kterou složil baron Imrahil z Velathysu.

         První boj se svedl o (brod, most, přívoz). Oproti minulosti trpaslíci tentokráte nepodcenili sílu nepřátel ani hloubku řeky. Použili taktiku, s kterou skřeti v předchozích letech vyhráli. Zatímco hlavní část armády bránila hlavní tah, 7á přebrodila a vpadla nepříteli do zad. To se neminulo účinkem a první vítězství bylo naše.

         Toto společenstvo je dosti různé. Velení jednotky není pravomocné a kromě bitev nemá žádné slovo. Po zbytek času je dění jednotky organizováno těmi, kteří mají chuť se angažovat. Na společných akcích se schází velmi málo členů. Z čehož pramení jejich nechuť něco dalšího pořádat a není se čemu divit. Vždyť dělat něco pro postup skupiny či člena a půl cyklu ho nevidět je práce neveselá.

         Nebyla určena či zvolena rada z členů, kteří by rozhodovali o skutcích a činech v jednotce během klidového stavu…bylo pouze řečeno, že usnesení schopní jsou tři a více členů. Takové rozhodnutí mělo být dané a nezměněno do doby projednání na Sněmu. V tomto je ale potíž … ti kteří neřekli svůj názor z jakéhokoliv důvodu a nechali to na oněch „třech a víc“ by měli rozhodnutí přijmout. Tak to ale často nebývá. Po vykonání rozhodnutého následuje kritika od jednotlivců což má za následek znechucení cokoliv dalšího podnikat u Těch, kteří se přímo podíleli na kritizovaném...

         Někteří z jednotky si připadají, přestože jsou aktivní, pozapomínáni či zastrčeni přesto, že je jejich práce patrná, zbyteční. I tento postoj ovlivňuje jednotku a nijak nepřispívá k její soudržnosti.

         Jiní ze Sedmé jsou naprosto neaktivní, což je asi nejsmutnější ze všeho…Tak to ale vždy nebývalo…Po vzniku této jednotky se většina členů scházela při výrobě zbraní a zbroje, při zajišťování společného majetku, jenž se měl používat pro rozkvět Sedmé nebo při oslavě čehokoliv. Sešli se, hodovali, veselili se... bývali opravdu grupou, v níž byla čest být...

         Je asi 10 oběhů před začátkem jara dvoutisícího devátého cyklu a Sedmá svolává Sněm … je to věru obtížné, vždyť Ti, kterých se to týká, jsou od sebe značně vzdáleni. A tak magické krystaly přenášejí zprávy o vhodném místu, termínu a účasti.

         Na poslední bitvě totiž došlo k několika konfliktům, které pravděpodobně ovlivní další fungování jednotky. Svolávaný sněm by měl seznámit všechny bojovníky se situací a pravděpodobně budou určena i jasná pravidla pro příslušnost ke skupině. Možná bude vybrán či zvolen nový karak-menu. Velitel, který povede Sedmou do dalších bojů. Též bude pravděpodobně upřesněn systém rozhodování o skutcích skupiny... Vše se uvidí po nadcházejícím sněmu.