Jilocasin

Zvířetice

stručné povídání o historii hradu

Hrad Zvířetice byl pravděpodobně založen někdy na přelomu 13. a 14. století při řece Jizeře, nedaleko zemské stezky vedoucí z Prahy na sever do Žitavy, na ostrohu zleva i zprava chráněném roklí. Hrad nechal vystavět Zdislav z Lemberka, syn známého Havla z Lemberka a Zdislavy z Křižanova (dnes svatořečené). Hrad pak byl v držení této větve Markvarticů až do roku 1504, přičemž již Zdislavovi synové Heřman a Markvart se píší, prvně roku 1318, jako páni ze Zvířetic. Z dalších držitelů panství z rodu pánů ze Zvířetic jmenujme alespoň Haška ze Zvířetic, který byl za doby Karla IV. mistrem královské komory a patřil k významným královským dvořanům a Zdislava ze Zvířetic, který na počátku 15. století působil na pražské univerzitě. Páni ze Zvířetic také přivěsili svoji pečeť ke známému stížnému listu proti upálení mistra Jana Husa. Po husitských válkách podporují Jiřího z Poděbrad.

Již zmiňovaného roku 1504, po zhruba 200 letech, panství a hrad prodávají, a to Václavovi Sezimovi z Ústí. V této době byl hrad pozdně goticky upraven.

Rod Sezimů z Ústí však Zvířetice dlouho nedržel a již roku 1528 je prodává Janovi z Vartemberka z dalšího významného českého rodu. Jeho syn Adam se účastnil protihabsburského povstání v letech
1546-47 po jehož poražení mu trestem byla konfiskace většiny majetku. V podstatě mu zůstalo jen panství Zvířetice, které se ale stalo lenním a pro Adama bylo jakýmsi "domácím vězením". Za Vartemberků pak byl v 2. polovině 16. století hrad renesančně přestavěn na "opevněný" zámek.

Vartemberkové drželi Zvířetice do roku 1610, kdy je zakoupil Jiří Vratislav z Mitrovic, ten však umírá bezdětný po šesti letech a zboží odkazuje Janu Vlkovi z Kvítkova.

Za třicetileté války pak po konfiskaci Zvířetice získal Albrecht z Valdštejna, který je později svěřil svému příbuznému Maxmiliánovi z Valdštejna. Až roku 1653 přestaly Zvířetice sloužit za panské sídlo, nadále tu však zůstávaly vrchnostenské úřady a areál byl hospodářsky využíván. Roku 1693 byly Zvířetice poškozeny požárem, ještě však byly obnoveny, a tak až další požár zaviněný bleskem roku 1720 byl hradu, teď už vlastně spíše zámku, osudný a hrad se postupně stal zříceninou.

Tato zřícenina hradu a pozdějšího zámku nedaleko Mladé Boleslavi se stala dalším cílem našeho snažení. Po dva roky (2002-2004) jsme se věnovali údržbě a správě hradu než jsme byli nuceni okolnostmi ukončit spolupráci s vlastníkem (ZO ČSOP 08/10) jež byl nepřístupný rozumné dohodě a neshodli jsme se na principiálních záležitostech jak by měla správa hradu fungovat. Později nám příslušné orgány sdružení dali za pravdu, pochybená organizace byla zrušena a hrad nyní náleží obci jež o něj pečuje již lépe, což je možné vidět na první pohled...

IIS - Imrahilovi integrované stránky (2006) - Jilocasinské stránky (grafika Arassi,Ivris)