Germánské náboženství
Archaickou složkou germánského náboženství byl pozůstatky totemismu, který se projevoval v uctívání určitých druhů zvířat. Podobně archaické je uctívání rostlin, stromů, pramenů, horských výšin a jiných přírodních jevů a objektů. Hrozivě působící lesy a bažiny byly považovány za sídla duchů a démonů, navíc jim byl přisuzován určitý mystický význam o čemž svědčí mimo jiné množství objetí, které jsou známy především z bažin.
Bohy si Germáni vytvořily v poměrně pozdním období, i když přírodní síly a jiné tajemné jevy byly personifikovány již dříve. Po celé období existence germánského náboženství (severského) byly praktikovány živé oběti a to zvířecí (Thor a Týr), nebo lidské (především Odin).
Bohové
V germánských, ale především severských mýtech vystupují dvě skupiny bohů Ásové ( Áss je odvozeno od obecného germánského výrazu "bůh" ) a Vanové (slovo Van je daleko problematičtější v ve výkladu ale dá se spojit se staroislandským slovem vinr což znamená "přítel").
Ásové
Odin (Wotan)
Nejvyšší z Ásů , patří k nejstarším postavám a v průběhu věků pravděpodobně přebral funkci jiných bohů. O tom svědčí i počet jmen jimiž byl nazýván. Alfodr (praotec), Valfodr (otec zabytých ), Hangagut (bůh viselců), Haptagud (bůh zajatců) a další jenž popisovaly jeho vlastnosti či chování jako Grímr (maskovaný, s kápí), Hnikarr (vznětlivec), Bileygs (s ohnivýma očima), Bolverkr (zlo konající), Vidurr ( ničitel), Veratýr ( bůh lidí) a jiné.
Jeho atributy jsou kopí Gungni jenž žízní po krvi, prsten Draupni jenž se sám obrozuje a osminohý kůň Slepnir. Navíc je provázen Dvěma havrany jenž létají po světě a nosí mu informace o tom co se děje na jeho trůn ve Valhalle z něhož přehlíží celý svět a po jeho boku mu stojí dva vlci Geri a Freki.
Odin je vládce bohů a patří mu polovina bojovníků jenž v bitvě padne. Někdy se o něm také mluví jako o "zběsilém lovci" , který se žene kolem lidských obydlí v rachotu bouře a hukotu vichřice spolu s dušemi zemřelých (pravděpodobně bojovníci z Valhally) v nočním "divokém lovu".
Thor (Donar)
Je oproti Odinovy prostý a přímočarý. Je popisován jako silácký bůh s rezavým vousem, kozlím spřežením a mohutným kladivem. Thor je dobrý bůh, oplývající humorem, který naprosto chybí Odinovy. Kdykoliv se řítí p o obloze se svým kozlím spřežením, za hřmění hromu , se svým kladivem a chuť do boje je nepřemožitelný. Vikingský sedlák si Thora vážil a rozuměl mu pro jeho přímočarost a bezelstnost.
Thor byl ochráncem úrody , podporovatel jejího růstu a bohem zemědělství. Kromě toho byl bohem ochrany jak se dozvídáme z četných runových nápisů.
Jeho manželka se jmenovala Sifa.
Týr (Ziu)
Odinův syn. Moudrý a statečný bůh války, jenž přišel o pravou ruku při svazování vlka Fenriho. V pozdějším období byl prakticky odsunut do pozadí a zapomenut. Jeho postavení boha války převzal Odin.
Baldr
Zaujímá zvláštní místo mezi Ásy. Tento přívětivý a obětavý bůh, který skončil tragickou smrtí. Někteří vědci se domnívají že mýtus o Baldrovi byl ovlivněn středověkými křesťanskými legendami, nebo orientálními mýty o bohu růstu nad jehož smrtí truchlí celá příroda. Tímto je jeho postava v germánské mythologii naprosto ojedinělá.
Heimdall
Strážce mostu do Ásgardu (pevnosti bohů), jenž oznámí zatroubením na svůj roh Gjallahorn počátek Ragnaröku. Tento bůh taky stvořil tři stavy severské společnosti ( otroky, rolníky a šlechtice) a je to největší nepřítel Lokiho. Jinak je také zajímavý tím že se narodil z devíti matek.
Jinak je jeho portrét poněkud bezvýrazný.
Ull
Bůh honitby, vynikající lukostřelec a lyžař. Jeho rysy jsou ještě zastřenější než u Heimdalla a v době vikingské byl již pravděpodobně bohem na ústupu.
Loki
Napůl bůh, napůl ďábel. Pojí se k němu posměch a sžíravá satira. Se svou manželkou Angsbodou zplodil tři nestvůry - bohyni podsvětí Hell, vlka Fenriho a hada Midgardsomra. Všechny bohy a bohyně zlomyslnými slovy, zná lest, zradu a zlo nikoliv však přátelství.
Vanové
Njörd
Bůh dávající přednost moři a pobřeží.. Je bohem námořní plavby, poroučí větru a je dárcem bohatství. Jeho hlavním polem působnosti je však plodnost.
Frey
Bůh soulože. Do jeho pole působnosti spadá plodnost a růst lidí, zvířat a rostlin, déšť a sluneční záře. Jeho posvátným zvířetem byl vepř Gulliubursti se zlatými štětinami.
Freya
Sestra Freyova a manželka Odinova. Ženské obdoba Freye. Byla to bohyně plodnosti a lásky. V Eddě je možno se dočíst o tom, že rozdávala štědře svou milostnou přízeň.
Jejími atributem byl vůz tažený kočkami.
O pomoc ji také žádaly neplodné ženy a byl bohyní ženské smrti, také ji připadala druhá polovina padlých bojovníků.
Vznik a zánik světa a bohů
Zrození bohů a stvoření světa
V germánské mythologii byl vesmír složen ze tří částí, z části plné chladu a mrazu (krajina mlh -Nifheimr), části plné ohně a žáru ( Muspell), mezi nimi ležela Velká prázdnota (Ginnungagap)
Do ní tekla mrazivá řeka, která neustále mrzla a pokrývala se jinovatkou. Jíní se ukládalo vrstvu po vrstvě až vytvořilo pevný základ. Ze styku Muspellu a Nifheimru začalo jíní tát a z kapek vody, silou sálajícího žáru vznikl ledový obr Ymi a kráva Audhumla. Z Ymiho vznikla rasa ledových obrů - když spal , potil se a pod levou paží vyrostli muž a žena, a jedna noho s druhou zplodila syna. Ymi se živil mlékem krávy Audhumly, která olizovala ojínělé kameny, které byly slané. První ho dne se v kamenech objevily vlasy, druhého dne lidská hlava a třetího dne celý člověk, jmenoval se Bůri. Ten se oženil a zplodil siny Borra, ten měl tři syny - Odin, Vili a Vé.
Ti zabyly Ymiho a z jeho ran vyteklo tolik krve, že se utopilo celé pokolení obrů, až na Berelmira, který se svou manželkou a rodinou uchýlil na loď.
Odin a jeho bratři odnesli Ymiho tělo do Velké prázdnoty a položily ho doprostřed země. Z jeho těla vytvořily zemi, z kostí skály, balvany a kameny udělali z jeho zubů a zlámaných kostí. Z jeho krve byla jezera a moře, kterým obklopily zemi. Nebe vytvořily z jeho lebky , již postavily čtyřmi cípy na zem a pod každý cíp jenž reprezentoval jednu světovou stranu posadily skřítka.
Poté pochytaly oharky a jiskry vyvrhované Muspellem a zasadili je na nebe, přičemž všem tělesům určili pevná místa a dráhy. Z obočí Ymiho postavily kolem celého světa val na ochranu lidí., uprostřed tohoto valu byl Midgard, ústřední pozemek kde lidé bydleli. Vzali také Ymiho mozek a vyhodily ho do vzduchu, čímž vytvořily oblaka.
Ragnarök (zánik světa a konec bohů)
Bohové vědí že Ragnarök je nevyhnutelný, existuje věštba že na konci světa dojde k velké bitvě v níž budou zničeni, přesto se na ni připravují. Velikost bohů spočívá v tom jak vzdorují osudu, kterému se nemohou vyhnout.
Závěrečné stadium života se ohlásí různými zlými znameními. Nejprve přijde krutá zima (fimbulvetr) a takové zimy přijdou tři za sebou aniž bude léto, po celé zemi zavládnou kruté boje.
Slunce a měsíc které pronásledují vlci jimi budou spolknuty a nastane tma.
Na svět zaútočí tři hlavní mocnosti. Z moře se vyplazí obrovský had Midgardsomra (Jormungandr) v bojovné náladě, čímž uvede do pohybu loď z nehtů mrtvých Naglfar. Tuto loď řídí obr Hrym, kormidelníkem je Loki. Z jihu přijíždí démon ohně Surtr se syny Muspellu. Ale ze všech nejstrašnější je vlk Fenrir.
V tuto chvíli povstane Heimdall a zatroubením dá vědět že nastává Ragnarök a bohové se odějí do boje.
Freyr bojuje proti Surtovi, ale padne. Thor bojuje s Midgardsomrem a oba se zabijí navzájem.
Fenrir spolkne Odina, je však zabit jeho synem Vidarrem. Týr bojuje s nestvůrným psem Garmem ( hlídač z podsvětí) a přivodí si navzájem smrt, stejně dopadne souboj Lokiho a Heimdalla. Pak Surtr vrhne na celou zem oheň a vše spálí.
Použitá literatura
Friedrich Schlete, Germáni, Orbis 1977
Johannes BrĆndsted, Vikingové /sága tří staletí/, Orbis 1967
R. I. Page, Severské mýty, Lidové noviny 1997
Jaan Puhvel, Srovnávací mythologie, Lidové noviny 1997
Malcolm Tod, Germáni, Lidové noviny 1999
IIS - Imrahilovi integrované stránky (2006) - Jilocasinské stránky (grafika Arassi,Ivris) | | |
