Popis světa Středu

Všechny části tohoto dokumenty popisují svět z různých pohledů. Zajímavý je styl psaní barda Landemila, ovšem není dobré spoléhat se na jeho informační hodnotu v některých oblastech. Landemil je velice svobodomyslný člověk a své názory považuje za obecné. Lépe popíše stav věcí Všudybyl a nejserióznější jsou universitní spisy. V textu není většina nových událostí. Také jsou v některých, zejména chronologicky starších příspěvcích uvedeny chybně jména měst i států. U Rhodu je to Rech - starý elfský název. Jinde se jedná o komoleniny jmen. Přes všechny chyby a nedostatky zejména v neaktualizaci překotných událostí po spojení Galendoru a Dorwinionu se jedná o dobrý materiál z něhož se dá čerpat nálada ve světě.

Tedy, bylo nebylo, v jednom koutu vesmíru, či duše pár bláznů se z ničeho nic ocitl celý svět...

vyprávění podle Landemila, kurzivou vepsané poznámky jsou mladšího data a pocházejí z univerzity

Nebyl to nijak velký svět, ale plný zvláštností, krásných i strašných míst. Žili na něm také trochu jiní lidé (a jiné rasy) - byl to svět dobrodruhů! Není nikterak zvlášť důležité zda měl a jaké jméno. I když o této otázce se hodně diskutovalo mezi tamními učenci, kteří ani jako kdekoliv jinde neměli nic moc užitečného na práci. Pokud uděláme radost některým z nich z university, pak jej směle můžeme nazývat "Střední svět" (zdejší mudrcové rádi filosofovali o otázkách rovnováhy a hledání vyváženosti).

Zdržet se můžeme nejdřive třebas ve městě Pada. Město odedávna soupeřící s korunním městem Harc bylo součástí lidského samostatného Dorwinionského vévodství. To popravdě řečeno nebylo zrovna na vrcholu slávy. Rod panovníků v sobě měl velké množství dobrodružné krve, a tak se nezřídka stávalo, že v porůzných příhodách byla země okusována chtivými sousedy. V dnešních časech vlastně nesahalo dál, než bylo možno dohlédnout z bílé věže v Harci, nebo ze Zelené brány v Padě. Jen daleko na jihovýchodě byla hranice nejasná, neboť se tam rozléhaly hluboké lesy. Málokdo z dorwinionských věděl co je za nimi, zato o hrůzných obyvatelých strašlivých hvozdů se toho namluvilo hodně. Nejvíce by o tom snad mohli říci lidé žijící na samotném pokraji divočiny, kde se rozkládalo odedávna Velathyské baronství. V různých časech více či méně silně připojené k Dorwinionu.

Pokračujme však v popisu Dorwinionského vévodství. Již ve starých časech, kdy po celém světě sídlili jen elfové a jiná dnes už většinou zapomenutá stvoření, byla bohatá země kolem řeky Labuně osídlena. Když pak přišli do těchto končin lidé, nalezli zde mnohé podivuhodné stavby a jiné divy. Vše postupem času zešedlo, ale říká se, že celý kopec na kterém stojí Harc tvoří sutiny a ruiny prastarých staveb. Prý tam také vedou různé tajemné chodby do podzemí, kde dosud přežívají podivná stvoření. Popravdě řečeno se nic z toho učencům univerzity nepodařilo prokázat, a tak zmínky o starých pokladech jsou pokládány za nesmysly.

Není jisté, kdy Dorwinion vznikl, ale zdejší vévodové se pokládají za důležité vladaře. Svůj původ odvozují od Robina Dobyvatele I. za jehož vlády prokazatelně hranice sahaly až k Ledovým horám na severu, země se táhla daleko na jih a východ, na západě pak pevně sousedila s příliš mocným galendorským královstvím elfů z Minas. Jak si zdejší vladaři cení historie je patrno například z toho, že už několikátou generaci vládne zemi vždy nový vévoda Robin Dobyvatel.

Další místní raritou je soupeření dvou velkých měst ležících tak blízko sebe. Kolik je známo průpovídek, jež důmyslní měšťané vymyslili, aby zesměšnili druhé. Zvlášť pak napětí vyniká, když se do celého sporu zapojí vrchnost. Za celou dobu existence bylo několikrát přesunuto centrum vlády mezi Padou a Harcem, vždy jak příslušný monarcha preferoval určité z měst. Ovšem, aby došlo k určitému vyrovnání, brzy na to se stěhovala i stará Dorwinionská univerzita, která neměla s dvorem nikdy ten nejvřelejší vztah. Tak si tedy obě města vždy přišli na své - proto byly tyto změny velice oslavované obyvatelstvem. Lidé si vždycky mysleli, že horší zlo už nemůže přijít, vždycky si pak ovšem opravili názor.

V dnešních časech už toto tak neplatí, neb Dorwinion se stal jednou ze zemí Králowstwí Strzedu. Sídelním městem krále byla zprvu, za krále Merlina, Minas. Nicméně i ten často pobýval v Harci, a v podstatě se dalo mluvit o tom, že Harc byl druhým sídelním městem. Nyní, po Merlinově odchodu a volbě Robina králem, situace se obrátila a Harc se stal sídelním městem krále. V Minas však, alespoň prozatím, zůstává značná část správy a mimo jíné je to i sídlo vévody Galendoru a Galendorského zemského sněmu, a tak se v podstatě vše opakuje. Nutno říci, že to povětšinou není ku špatnosti. Vévoda z Dorwinionu pak, snad již navždy, sídlí v Harci. Naopak Pada má prim v obchodu a v těsné blízkosti města stojí důležitý hrad s velitelstvím západní královské armády.

Jak bylo řečeno, země se těšila velké válečnické minulosti ovšem nyní slavila vavříny v jiných vodách. Žili zde především velice vynalézaví a šikovní obchodníci. Zatím co se tedy zmenšovala rozloha vévodství, některým obchodníkům patřilo čím dál víc v okolních zemích (podle učenců univerzity se jednalo o další důkaz o nevyvratitelné rovnováze světa). Ovšem to nemělo vliv na věci veřejné. Ač úředníci vypisovali sebevětší daně, tak ve vévodských truhlicích prokukovalo dno, a někdy ani nemělo skrz co prokukovat (to ovšem souviselo s již popsaným rysem zdejších panovníků).

Nyní je také na čase promluvit o Dorwinionské univerzitě. Tato prastará instituce je asi jediná proslulá tím, že nemá natolik stálé sídlo, aby se uchytilo, mluví se o ní tedy jako o "stěhovavé" - což ovšem nemají rádi její představitelé, nebo se prostě nazývá Dorwinionská (ty tam jsou časy, kdy rozloha země sahala daleko na východě k další univerzitě Solomocké). Jelikož už poměrně dlouho (snad třetí generaci) sídlí vévoda v Harci, přirozeně univerzita zůstává již delší čas v Padě. Možná se někteří lidé naivně domnívají, že tam již zůstane. Jedná se o velkou instituci, ovšem menší než proslulé elfí akademie, mezi lidskými školami ale je jednou z nejlepších. Zvlášť proto, že se zde vyučuje i magie (což je jedním z hlavních důvodů, proč si měšťané oddechnou, když se universita odstěhuje). V praxi se tedy jedná jen o pár mágů porůzné úrovně, kteří (ne zadarmo a s nechutí) předávají některé ze svých vědomostí dál. Ale ono i těch několik občasných pokusů pro trpělivost obyvatel stačí.

S univerzitou je všechno už úplně jinak. Na počátku roku 1024 byla v Harci a Padě ustavena, přeměnou původní university, Králowská dorwinionská universita. Její mistři a doktoři se nyní těší velké vážnosti.

zakládací listina Králowské dorwinionské university z roku 1024 dle počítání lidí

Stručný popis university.
Zde se můžete podívat, jak vypadal Střed v našem okolí v desetiletích před rokem 1021.
Malá mapa (156 kb), velká mapa (629 kb). Zobrazuje jen některé důležitější objekty.

A zde pak, jak vypadá od roku 1024. Toto je však již jen mapa Kralowstvi Strzedu, nikoli Středu celého. Je však o něco podrobnější a větší.
mapa království Střed (65 kb)

Zde je pak velmi podrobná hospodářská mapa (233 kb), na které je například zachycena každá ves.

Tady je trochu detailnější popis Harce a Pady.

A taky něco o okolních zemích a historii jedné ze zemí Králowstwí Strzedu, o Dorwinionu.

S tím se pojí malé pojednání o dnes již neexistujícím Orlickém knížectví. Přičemž k tomuto pojednání z univerzity jsou nověji připsány události popisující zánik Orlického knížectví a připojení jeho území ke Kralowstvi Strzedu a vlastně i vznik samotného Kralowstvi.

Dále je tu i popis slavné bitvy u Harce.

Pro dokreslení historických událostí je zde kompilace legendy o Břetimírovi a Janítě z dob válek mezi lidmi a elfy.

Důležité pro pochopení mnoha věcí jsou spisy o náboženstvích. Vírou téměř všech lidí ve Středu je víra v Jednoho Boha. Zde je pak pojednání o víře ve Staré bohy a malý pohled na dějiny před příchodem lidí.

Dále zde najdete fragmenty z putování po Galendoru od cestovatele Všudybyla.

Úvahy o věcech vojenských a politických - výtah ze spisů barona Lišáka z Probínu.

Mnoho o historii napoví časová osa důležitých událostí.